24 minut denně pro život bez utrpení

V minulém článku jsem vám psala o tom, jak jsem se setkala s duchovním učitelem Dr. Omanandem a jak probíhalo naše sezení. Vrátit se k němu můžete tady >>

Dnes vás napíšu o workshopu, který probíhal 11.8. v Praze.

Sešlo se nás tam kolem padesáti, převážná většina byly ženy. Byla jsem mezi prvními a seděla hned vepředu. Nevěděla jsem, o čem to přesně bude, co budeme dělat a to bylo vlastně fajn, nemít žádná očekávání 🙂 Nejdříve jsme začali meditací. Byla to nejdelší doba v mém životě, kdy jsem tak dlouho nehybně seděla.

Pomalu jsem začala cítit, že vlastně necítím nohy. Začaly mi dřevěnět a já snažila tomu nevěnovat pozornost a jen poslouchat gurudžiho hlas. Dostala jsem se do stavu, kdy přestal existovat čas. Kdy jsem jen byla. Když meditace skončila, ptal se nás gurudži, jak dlouho jsme mysleli, že meditace trvala. No, nikoho nenapadlo, že jsme meditovali asi 45 minut! Neuvěřitelné, jak se zastavil čas.

Poté nám gurudži řekl, že jediný stav, kdy je člověk opravdu šťastný, je meditace. Je to opravdu tak? Myslím, že ano.

Člověk je tady a teď, úplně v přítomnosti, a tak ho netrápí, co bylo ani co bude.

Na to jsme potom navázali povídání o tom, co nám vlastně v životě způsobuje utrpení a proč může být člověk nešťastný. Nemuseli jsme vymýšlet nic nového, protože v jedné chytré knížce, kterou napsal mudrc Patandžali 250 – 200 let př.n.l., to všechno sepsané je. Kniha se jmenuje JÓGA SÚTRY a dle mého názoru je to povinná četba pro všechny, kdo praktikují jógu. Není to žádný napínavý román, který byste zhltli na jeden zátah, to ne. Jsou to hluboké myšlenky, kdy vám stačí si jich přečíst jen pár a pak je nechat, ať je vaše mysl a tělo vstřebá.

Dále jsme dělali různá cvičení ve dvojicích, kdy jsme uvolňovali emoce. Takže jsem se hodně nasmála, až mě bolelo břicho a také i brečela. Byla to skvělá očista. Poučení? Musím si doma taky občas zabušit do polštáře nebo zadupat, je to potom skvělý pocit a úleva.

Gurudži řekl něco velmi hezkého a chytrého, co s vámi musím sdílet.

Jedna hodina má 60 minut. Myslíte si, že jednu šedesátinu z hodiny, tzn. jednu jedinou minutu z celé hodiny můžete věnovat sami sobě?

Den má 24 hodin, a tak nemusíme dělat nějaké složité počty. Zkrátka si dopřejte 24 minut každý den pro sebe. Ať už je to meditace, nebo fyzická praxe, najděte si ten čas. Jedna minuta z hodiny je opravdu nic, co myslíte? Zasloužíte si to? Já myslím, že ano.

A abych vám usnadnila výběr toho, co že to těch 24 minut máte dělat, natočila jsem pro vás video přímo v této délce. Je pro začátečníky, tak věřím, že ho všichni zvládnete ⬇

Namaste, Martina.