Duchovní učitel
Určitě to znáte. Myslím, že každý z nás se někdy v životě ocitl na takové křižovatce, kdy neví, co dál. Možná se vám stejně jako mně někdy honily tyto myšlenky hlavou:
Má moje práce smysl? Je to opravdu moje poslání?
Co je smyslem mého života? Proč tu jsem?
Už nevím, jak dál…
Na tyto otázky a ještě další jsem nevěděla odpověď a dost mě to trápilo. Myslela jsem, že na chalupě v jižních Čechách mě něco osvítí a napadne. Však víte, změna prostředí a tak…Ale nic se nestalo. Zoufale jsem toužila jít na nějaké jógové setkání s podobně laděnými lidmi, nebo na nějaké meditace, potřebovala jsem zažít ne jenom ásany, ale něco mnohem více. Když jsem si vykládala karty, často na mě vykoukla karta Duchovní učitel.
Před 2 týdny jsem koukala už poněkolikáté na film Jíst, meditovat, milovat. Ach to Bali, můj sen, brzy se tam určitě podívám. Ale abych neodbíhala…Byl tam léčitel Kemut a jak jsem ho tam viděla, jak Elizabeth (hraje jí Julie Roberts) radí, co má dělat, tak jsem tolik toužila potkat nějakého takového člověka. Nebylo to jen takové, jak to říct, obyčejné přání, ale opravdu z hloubi duše jsem ho volala, že ho potřebuju, že jsem v koncích.
Vesmírná objednávka splněna do týdne.
Nechápala jsem, že zákon přitažlivosti bude tak rychle fungovat. Na některá splněná přání jsem čekala dlouhé roky, ale toto byla tedy rychlost. V pondělí jsem na internetu našla, že gurudži Dr. Omanand, o kterém jsem slyšela před 2 lety, přijede do Prahy. To je ono! Zbývalo posledních 5 míst, tak jsem se hned přihlásila a moc se těšila na setkání, které mělo název Meditace blaženosti a bylo v sobotu od 10-14hod.
Ale vesmír měl pro mě ještě jedno překvapení.
Ve středu jsem dostala od Barbory Hu, která gurudžího pozvala, email, ve kterém stálo, že mistr nabízí v pátek 4 lidem soukromé sezení. Moje intuice řekla „ANO!“ to je přesně pro tebe! Ale moje mysl si začala hned vymýšlet důvody, proč nejet. Že se ztrapním, na co se ho budu ptát…atd atd. Naštěstí jsem si řekla: DOST, Martino, už konečně poslouchej ten hlas! Chtěla jsi duchovního učitele, tak ho ber! Potvrdila jsem, a bylo to.
V pátek jsem před ním usedla, srdce mi tlouklo jako na poplach a potila jsem se nervozitou. Řekla jsem mu, že ani nevím, proč jsem tady a co mám dělat, nebo říkat…Provedl mě úžasnou čakrovou meditací, a já se ocitla ve velmi hlubokém meditativním stavu, do kterého se mi nikdy nepodařilo vstoupit. Byl to neuvěřitelný zážitek a já hned věděla, co mám dělat dál se životem. Poté jsem mu dala i pár otázek a dostala konečně odpovědi, které jsem potřebovala tak slyšet.
Víte, co je zajímavé? Že uvnitř jsem to vše vlastně už dávno věděla 🙂 Jen jsem si nebyla pořád jistá, zda je moje intuice správná. Teď se svojí intuici veřejně omlouvám a už vím, že jí budu poslouchat. Však jsem jí viděla svým vnitřním zrakem, moji nádhernou čakru třetího oka. Brečela jsem dojetím a od té doby se cítím….tak nějak mnohem více vnímavá. Moje každodenní meditace jsou teď úplně o něčem jiném a já mám pocit, že konečně vím, co je ta „pravá“ jóga. To skutečné spojení. Ta jednota a celek, kterého jsme my všichni součástí.
A zajímá vás, co bylo v sobotu? O čem vlastně jóga je? To si nechám na další článek 🙂
A pokud vás zajímají čakry, mám pro vás něco ke čtení tady ⬇
